Při přemýšlení nad dalším tématem našich mládežnických mší, které zní: „Pomáhej mladým lidem najít práci“ jako jedno z přikázání nového desatera papeže Frantička, jsem si tříbila své myšlenky a dávala dohrmady svůj názor, který byl podpořen a utvrzen pastýřským listem při 1. neděli postní.

Toto téma jsme uchopili způsobem vhodným k mládeži, protože je právě doba, kdy se mladí rozhodují, co dál dělat. Deváťáci podávají přihlášky na střední, maturanti na vysoké školy. A všichni tito se bojí špatného rozhodnutí.

 

Jeden kněz kdysi řekl při promluvě větu, která mi od té doby nejde dostat z hlavy. „Rozhodnutí není nikdy špatné. Rozhodnutí je buď dobré, nebo lepší.“ … a právě o tom je tento článek, o rozhodnutí.

 

V Božím slově můžeme několikrát najít výzvu k rozhodování.

„Hospodin přikázal Jozuovi, synu Núnovu, a řekl: „ Buď rozhodný a udatný….“ (Deuteronomium 31;23)„Odcházím cestou všeho pozemského. Ty však buď rozhodný a mužný.“ (1Královská 2;2) „Vstaň! To bude tvůj úkol. My jsme s tebou. Buď rozhodný a jednej! (Ezdráš 10;4) „Naději slož v Hospodina. Buď rozhodný, buď udatného srdce, naději slož v Hospodina.“ (Žalmy 27;14)

Není to o tom, rozhodnout se dobře nebo špatně, ale hlavně se rozhodnout. Dnešní člověk dle mě není vůbec veden k rozhodování. Nechává za sebe rozhodovat druhé. Bojí se udělat další krok. Strach jej prostě převládá.

Zmíním tady příklad gymnázií. Já osobně gymply v lásce moc nemám už jen proto, že znám právě takové lidi, kteří ani v 18 letech neví, co budou dělat. Osobně bych gymnázia zrušila úplně, protože vedou k nezodpovědnosti a nerozhodnosti a podporují jen pohodlnost mladého člověka. (Toto je ale jen můj radikální názor, o kterém třeba jindy. Nechtěla bych, aby se tento odstavec stal terčem diskuze:-)

Jeden z nešvarů gymnázíí je podle mě v tom, že pro některé mladé gymnázium = pohodlnost. Mnoho lidí odchází na gymnázium z toho důvodu, že neví, co chtějí v životě dělat a domnívají se, že po čas studia na gymnáziu na to nějakým způsobem přijdou. Ale protože gymnázium je „obecná škola“, která nemá žádné zaměření a školáci nemají jak zjistit, co je v životě baví, protože na gymplu se učí všechno jen obecně a nikoliv prakticky, při maturitě náhle zjišťují, že ani neví, kam na vysokou. Prostě pořád nevědí, co chtějí, nechtějí se rozhodovat a bojí se odejít z této „pohodlnosti“.

Hlavní věc, co tím chci říct, je to, že mnoho lidí argumentuje tím, že dítě v deváté třídě nemůže vědět, co chce dělat.  Ale proč se někdo v deváté třídě umí nebo musí rozhodnout, co dál, a jiný ne? Je hodně mladých, kteří po nástupu na novou školu zjistili, že tohle není to pravé ořechové a přestoupili jinam. Hlavní, ale je, že se rozhodli.

V životě nás čeká více či méně rozhodnutí, které budeme muset udělat. Je jen na nás, jestli se „rozhodneme a budeme jednat“ (Ezd 10;4).

Člověk, který se neumí rozhodnout v devítce a z toho důvodu jde na gymnázium, to je přesně ten samý člověk, který to pak neví, ani ve čtvrťáku při maturitě. Každopádně příklad gymnázia je jen můj osobní subjektivní názor, se kterým ne každý může souhlasit. A je taky určitě mnoho absolventů gymnázií, pro které toto studium bylo správným krokem.

Mě velmi oslovil právě zmíněný pastýřský o. Jana, který se věnuje právě tomuto tématu a utvrdil mě v tom, že nejen já si myslím, že nerozhodnost je jeden z velkých nešvarů dnešní doby.

O. Arcibiskup píše:

"... Říká se, že dnešní doba je nemocná nerozhodností. Mnozí se bojí vyjádřit svůj názor, aby nenarazili, nebo aby se nezdálo, že se povyšují nad ostatní, aby byli korektní a tolerantní. Dokonce i současná kultura nám předkládá místo hrdinů silných a sebevědomých, ale současně skromných a jistých, hrdiny zmítané nejistotou, pochybnostmi a smutkem. Pochybnost se převléká za pokoru. Pochybnost není pokora. Pochybnost je pochybnost, je to nevíra. ... Apoštol nám řekl, že víra vede ke spravedlnosti. Hledáme-li spravedlnost, odmítněme pochybnosti a najděme odvahu pevně věřit. ..."

A tak, jak je potřeba se znovu rozhodnout pro Boha, tak je potřeba se rozhodovat i běžném životě.

Proto všem, které tento článek nepopudil a dočetli jej až sem, přeji odvahu k rozhodování, moudrost v rozhodování a upřímnou radost z rozhodování.

 

Tip: Pokud nevíš, pro co se rozhodnout, promluv si o tom s někým, ke komu máš důveru, získej více názorů, ale rozhodni se sám. Utříbíš si myšlenky, možná teprve pak zjistíš, co chceš a rozhodnutí se pak stává lehčím. PS: Mě to pomohlo :-)