Stále jsme vybízeni k tomu, abychom se modlili za nová kněžská povolání, ale každým rokem je vysvěceno méně a méně kněží. Vlastně uplné minimum. Ale to všichni víme... tak proč o tom píšu??

Čtu právě knížku Svědek naděje. Možná ji někdo znáte, možná jste ji četli. Je to taková ta velká, tisícistránková modrá kniha - autorizovaný životopis papeže Jana Pavla II. Nejsem ještě ani v polovině knížky, ale už teď ji můžu všem doporučit. Já normálně nečtu - akorát časopisy a smsky - ale tohle je fakt PECKA!.... tak proč o tom píšu??

Cituji: " Kardinál Wojtyla byl také úspěšný při získávání nových studentů do semináře. Počet seminaristů se od roku 1962 do roku 1978 zvýšil z 191 na 250, počet kněží diecéze vzrostl za stejnou dobu ze 771 na 965."

To jsou čísla, o kterých se nám může akorát zdát. A to sám Karol Wojtyla neuvažoval vůbec o kněžství, ale chtěl se naplno věnovat divadlu, které tak nesmírně miloval. A pak byl knězem, docentem filozofické fakulty, poté arcibiskupem, kardinálem a papežem..... ale to všichni víme.... tak proč o tom píšu?

Bylo to v době komunistického Polska, kdy byl velký nátlak ze strany režimu udělat z polského katolicismu lidovou záležitost. Režim v roce 1954 uzavřel teologickou fakultu Jagelonské univerzity. Mnoho kněží bylo za 2.sv.v a po ní zavřeno, zavražděno! A i přes tento nátlak vznikla řada kněžských povolání. Sám Karol Wojtyla byl vysvěcen tajně. A dnes u nás vládne svoboda vyznání, svoboda náboženství.... ale naše semináře jsou prázdné, prázdné jako nikdy předtím.

Jde vůbec nalézt logickou odpověď na otázku TAK KDE JE CHYBA?

A  když ještě zmíním opět nedávné krajské volby... po "výhře" KSČM mnoho lidí smutně podotklo, že nastává čas, kdy minulost se má opakovat. To si nikdo z nás samozřejmě nepřeje, ale kéž by se opakovalo to, že budou semináře opět plné nebo alespoň z části zaplněné.

Věřte, že jako mladé nezadané hledající holce se mi o tom ne zrovna lehce píše, aby si Pán povolal kluky do semináře.... 

... ale pár by jich tam asi šupnout mohl :D