Nedávno jsem měla diskuzi s jedním kamarádem o tom, proč tolik lidí nemá rádo křesťany a církev a náboženství.... bylo to tak zajímavé, že jsem nemohla nenapsat o tomto tématu malý (možná:)) příspěvek. (byla bych vděčná za jakoukoli reakci :-))
Na tuto otázku reagovalo mnoho lidí, jak kladně, tak záporně. Vyjadřovali se lidi tzv. věřící, vlažní věřící, věřící na papíře a nevěřící.
Žel jsem zjistila, že jsem v mnohém souhlasila právě s nevěřícími a s těmi, pro které víra nemá význam a do kostela nechodí.
Vkládám pár názorů: Proč někteří lidi nemají rádi křesťany a Boha?
"Protož se bojí pravdy"
"Protože ho nepoznali"
"Nic proti křesťanům nemám, jen mi vadí, když vnucují ostatním své křesťanské názory a vidí věci jen církevníma očima a nedokážou se na ně podívat s rozumem""Víš proč lidi namají rádi křesťany? Protože se tváří jako křesťani, ale vůůůbec se tak nechovají, občas aby se za ně člověk styděl. Nebojím se říct, že většina nejviditelnějších křesťanů se chová povýšeně vůči nekřesťanům a myslí si, že jen to jejich chování je nejlepší."
"Zájímavé, nicméně myslím si něco hodně podobného.. Lidi to nechtějí číst, ani slyšet, ani tak podobně.. Je to nezajímá.. A pak když někde vidí propagaci, která bývá někdy až trapně přehnaná, tak jim to vadí..
Jsem křesťan, nikomu a... nikde to necpu a nikdy mi na to nikdo nic neřekl špatného.."
"lidé se toho bojí,vidí v tom určité svázání,ale tohle žádnými slovy nevyvrátíš,slova vzbudí jen posměšek...a je to určitý druh jejich obrany...kdyby ale všichni křesťané dokázali žít jako OPRAVDOVÍ křesťané,tak by možná někteří ateisti i změnili názor:-))) to už je ale bohužel jen na nás..."
"Už jen to že tady napíšeš něco takového jako byl tenhle tvůj dotaz vypovídá o tom že žiješ jen svojí vírou a tím pádem jsi náboženský fanatik a takové já nemám rád..neříkej že svoji víru nikomu nevnucuješ,protože ty se ji snažíš vnutit všem.."
Samozřejmě tímto článkem nechci nikoho poškodit, ale donutilo mě to zamyslet se, jaký názor na to mám já.
Souhlasím s tím, že lidem vadí, když se my křesťané na jednu stranu tváříme jak nejlepší a nejzbožnější na světě a na druhou stranu se chováme tak, že bychom se měli za sebe stydět.
A když člověk evangelizuje ještě např. přes internet, konkrétně přes Facebook, tak si podle mě dělá jenom nepřátele, protože nevěřícím lidem můžou ty velmi zbožné statusy vadit.
Člověk asi má být aktivní v církvi, ve své farnosti, ve víře, ale všeho s mírou, protože podle mě " přehnaná evangelizace je horší než žádná".
Já třeba neměla skoro nikdy problém s tím, že jsem věřící. Boha a víru jsem nikomu nikdy necpala a možná proto mám hodně kamarádů nevěřících, kteří můj život a moji víru obdivují a kamarády, kterým má víra nevadí, i když jsou třeba přímo alergičtí na jakékoli náboženství. Samozřejmě to nebylo vždy růžové, ale dokázala sem to nějak ustát a když jsme na konci devítky šli do tanečních, můj taneční partner byl člověk, který víru a Boha přímo nesnášel.... ale nikdy jsme neměli žádný problém a dodnes jsme kamarádi :-)
Tak jak tedy evangelizovat? Psát na facebook zbožné řeči a všem říkat, jaký je Bůh úžasný a nic jiného není lepší nebo v tichosti se snažit vyjít vstříc těm, kteří mají s vírou a Bohem problém a ukázat jim, že to tak zlé zase není? Máte někdo nějaký typ? Nebo zkušenost?
Komentáře
Každý sme jiný... doufám,že jsem někoho nějak nepošpinila... inak všem díky za názory... :-)
Komentáře se shodují, že nedůležitější je svedectví vlastním životem a opravdu to nedůležitější je, ale ne úplné.
V jedné z katechezí Benedikt 16. řekl:"Kdo jiný může předávat víru ve vašem prostředí,když ne vy?"
Právě vy, kteří máte křesťanství podložené životem máte na to, abyste víru při různých příležitostech potvrdili také slovem. Ideální je, když se někdo sám zeptá na důvod ... proč tak žiješ? Ale tato situace nebývá až tak často.
Pokud na př. Filip dá na facebook něco, co ho silně zasáhlo - proč ne? Vždyď facebook se pro hodně lidí stal součástí jejich života, nemusí na něm být jen povrchní věci,... asi by nebylo dobré jej dobrovolně vyklidit. Objevuje se i jiné nebepečí, totiž ... aby se z nás nestávli lidé dvojí tváře.
Víra je dar a ten dar nám zprostředkoval někdo, kdo propůjčil Kristu svá ústa a my bychom jej měli předávat dál. Prosme Ducha Svatého, abychom nacházeli správný způsob.
J A K ?
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.